|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Na místě zázraků
Legenda o zázračném prameni, který střeží vílaTam, mezi zemí a nebem na hranici,
v místech, co pro zázrak jsou stvořena,
snad spatříš ji, s rozevlátou kšticí,
kde domovem jí bývá kaple zbořená
Tak oči protři vodou, zde tak čistou
ne v temnu noci, jen za slunce jasu,
kéž dějům těm smím být legendistou
kdy mystickou lze spatřit její krásu
V nitro země bolest staletí se skryla
energie prchlá zpod sklopených hlav,
tu bolest v oběť tam k nebi nese víla,
má bílé dlaně a světlemodrý háv
i lásku v očích, čas co nesetřás
Tam prosebníků slzy budí zdání,
že korálkový její vytvořily pás
co paprsek hladí větví při kývání
staletých stromů když zašumí krovy
Jen šeptám dík, jeden že jsem z mála
(vstřícností že lne snad k básníkovi)
co spatřit směl, jak u pramene stála
Žena či víla?… Neodpoví…
Léta Páně 2011, dne 22.11. věnováno autorem
JC senior
|
|
|
|
|
|
|
|
..akže je v zemi ukrytá
bolesť storočí
ako len unesiem raz
tú ťarchu..?
pekne si to, JC
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ano, dali,
je to spíše veršované vyprávění než báseň.
Děkuji tobě i Vladimírovi za zastavení a postřehy.
;-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tvá lyrika dovede pohladit i nejednoho nedámského čtenáře...
Výhrady některých členů však zcela chápu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
rytmicky je to celé úplne mimo
ale tak to asi malo byť
je to príjemné čítanie
cítim s dušou autora
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Děkuji Doto,
za příjemná slova i vytříbený sluch. Ano, ten řádek by lépe zněl:
kéž dějům těmto smím být legendistou
;-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jsem moc ráda za to, že si tu můžu přečíst rozmanitou poezii, a ve tvém podání mě jistá archaičnost neuskřípává, připadá mi přirozená, nevrtká se. Snad jen v první strofě cítím, že by předposlední verš chtěl trochu rytmicky vybalancovat, buď slabiku ubrat (těm) anebo přidat (býti).
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Souhlasím, co se týká jazyka, legenda, podle mně, nemusí být psána zrovna formou experimentální poezie.
Jinak děkuji za zastavení a názor.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
No, tentokrát se mi líbí...poslední slovo :-) To tomu dává takový drobný úsměv civilnosti. Ale jinak je to pro mě tentokrát dost "umělá" poezie. Omlouvám se za ten výraz, nemyslím to nijak útočně, ale lépe jsem to vyjádřit nedokázal.
Tentokrát je to mě psáno přeci jen jazykem, který jde mimo mě...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vyvěšuju a odskakuju zpátky k plotně - vrátím se, abych přečetla
legendy mám ráda, tak se těším :)
|
|
|
|
