Súhlasím, Jiří, rýmovaná forma je náročnejšia, už len na teóriu, preto sa je tak nedržíme...

Využívání sonetové formy 4 4 3 3 není neobvyklé ani v současné tvorbě. Toto členění se může vyskytnout i ve volném verši.  Ústup od klasického rýmování lze chápat jako "modernost" nebo zjednodušení náročnosti zvolňováním vazby. Sám jsem přítelem klasiky.

 

Ďakujem za názor a objasnenie, Jiří. Čítavam trošku básne z rôznych zborníkov nedávnych a aktuálnych lit. súťaží na Slovensku, a autori v nich píšu aj viazane, používajú slohy 4-4-3-3, čiže sonetové počty, ale typy rýmov rôznorodé (aj ten, ako som použil ja). Nevravím, že to vždy nazvú sonetom, ale bol som v tom, že sonet je to vždy, že tam je dôležité iba zloženie slôh, čiže forma zoskupenie veršov do 4 slôh. Robím si teda záver : jestvuje klasický sonet a potom nesonetové novotvary... :) ... dokonca som videl aj 3-3-4-4 a berie sa to ako kreatívnosť a akoby časový vývin či posun poézie ... :) 

To je,victore, jen na autorovi. Klasická forma, jak jsem ji zmínil, je často ignorována. Z mého pohledu ke škodě melodičnosti básně. Rozhodně nejsem ten, kdo by měl právo "poučovat", prezentuji subjektivní pohled a jsem rád, když vzbudí zájem a reakci. 

Ďakujem Jiří, vážne som si neuvedomil, že tam má byť zhoda prvých dvoch slôh v rýmovaní, lebo u mňa vlastne boli abba effe, teda nie identické ako by mali byť. Som rád, že si ma na to upozornil, tým pádom to nie je sonet...:) ...Vždy si želám takéto erudované poznámky, posúvajú moje vedomosti, hlavne, ak chcem, zvýrazniť "zvuk" básne viazaním. Ďakujem :) ... Ešte by ma zaujímalo, či je teda prípustná forma v kategórii sonety, ktorú som použil ja :), teda: abba effe cdc dcd :), alebo či je sonet v tomto ortodoxný ...:)

Moje poznámka, victore,

směřovala k tomu, že v klasické formě sonetu jsou rýmové slabiky první a druhé sloky shodné. Není až tak rozhodujcí forma abab nebo abba. Příklad (z mého Sonetu pro Vladimíra):

Kdo je dnes mistr, Vladimíre?
Kdo rytmus ctí a formy řád
a snad jen z nostalgie čiré
Múzám se vkrádá do zahrad?
 
Jej verše neosloví: „Sire,
do krajek hal nás, do hedváb“
když flek jen hlásí, betla či re
kde sázívá se na vrhcáb
*

K obsahové stránce tvé básně mohu mít je velké ANO, jak jsem už napsal. A  poznámku o formě bych si byl odpustil, kdyby v názvu nebylo "sonet".

Rád budu číst tvoje další díla.

 

Vďaka Jiří, všetko, čo vraviš, je určite pravda ... ja sa tu vlastne iba učím trošku viazať, popritom vyhýbať sa gramatickým rýmom, inverzii, pokiaľ je to možné, minimalizovať patetizmus, a čo sa týka rytmu, doržiavať z tohto hľadiska aspoň rovnaký počet slabík vo veršoch ... prízvučnosť, neprízvučnosť slabík a ďalšie rytmické, či zvukové pravidlá, tam som sa nedostal... :) ...

a zrejme máš na mysli štruktúru sonetu, ktorá u mňa asi nie je klasická, použil som sonet v tvare : abba abba cdc dcd, asi malo byť : abba abba ccd ccd, ale ak sa opriem o básnika Vojtecha Mihálika, použil som tú istú štruktúru sonetu ako on v sonete Vzývanie ... :) ... a dokonca viem, že dnes sa už tieto formy menia na inovatívnejšie akési novšie sonety práve troškou obmeny klasiky ... :)

Jako báseň ANO. Zajímavé metafory v hloubce nazírání. *

Jako sonet s otazníkem, pokud posuzuji podle klsického schématu této literární formy.

I já dost často používám se stejným záměrem zdvojení slov nebo celých slovních spojení, ale spíš v próze než v poezii. Myslím, že v krátké básni se ten efekt víceméně rozmělní, nežli znásobí. Ale, jak říkám, je to můj dojem...

Ďakujem Tessa ... vieš, na tých dvojičkách slov je to celé postavené. Ak si všimneš aj iné duplicity, sú zámerné, v balade sa bežne opakujú slová na zvýšenie naliehavosti, a ja som sa zámerne oprel o tento štylistický prvok... Ale tým vôbec neberiem Tvoj dojem, jasné, že máš svoje cítenie a rešpektujem ho ... :)

Sonet fajn. Jen mostů je v něm pro mě přespříliš.