|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
A básník se ani nepohnul
Ráno se nervózně překulilo v posteli
probdělá noc
sny pukají
a z kukel lezou noční můry
Stála jako každý den
půl metru od lavičky
s pohledem na sochu
básníka
Možná ji napadlo
co by psal dnes
o hnědé lávě nad zemí
již líbal
Možná jen mechanicky počítala
minuty do nastoupení
pak počítání a vyjíždění účtenek
Jako na běžícím pásu
Ještě nebylo vedro
jela v pevných kolejích
a děkovala z ně
Jak cynické jsou někdy zatáčky
z nichž se vyřítí černé
hákové kříže
plné nenávisti, mindráků
a vysoké hladiny alkoholu
Ta s váhami a šátkem oněměla
kašna ani nestačila vykřiknout
koleje se zachvěly hrůzou
Nebe
Nebe polil pot
Najednou bylo jasné
že už cestuje bez přestupu
že nitě se trhají ráno
kdy na slzy není čas
Střepy se roztančily na chodníku
v taktu agónie
v rytmu bolesti
A básník se ani nepohnul
Léta Páně 2014, dne 7.8. věnováno autorem
Marek
|
|
|
|
|
|
|
|
jelikoz ceske zpravy nesleduji vsechny, mam nekdy problem hned vedet... ale pochopila jsem i bez zprav... ano, krasne metafory
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Marto, ano, dík, ujelo mi písmenko, poprosím o opravu...
Hesiono, Doto, Mirko, Básněnko, Viktore: Díky Vám za zastávku,
mějte se pěkně :-))
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Marek, takéto Tvoje spracovanie ma zaujíma, poprosím o pokračovanie v tejto forme ...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
a taky si říkala, jestli má život cenu a jakou?
a pak si odpověděla sama...velkou!
básníku!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dobře, žes hned psal, Marku. Já měla číst dřív.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
nemalo by byť:
jela v pevných kolejích
a děkovala zA ně
?
fajne si to, Marek, preklenul z tej pokojnej
do ťaživej atmosféry
na to si špecialista v takýchto dejovkách
a záverečný erš to priklincoval
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Je z toho tak smutno, že člověk ani nemůže mluvit.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Já vím, je to smutné... a kolik dalších lidí takhle denně zahyne.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Díky, Lucko, ale jak správně dodává Tessa, o nádheře to není. Byl jsem plný emocí mj. i proto, že na té zastávce jsem se něco načekal...
Potřebovalo to ze mě ven...
Jinak hezké dny oběma...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Bylo jí pouhých jednadvacet...a už nebyla...
Bez ohledu na skvostné metafory (anebo možná kvůli nim?) mě znova mrazí. Na té zastávce mohla totiž klidně stát moje dcera...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
nádherná, Marku. tahle mě opravdu oslovila a dávám si do šuplíčku, protože to je jeden ze stylů, které mám v poeziii moc ráda. taková ta "báseň - příběh", ve kterém momenty, jako například tady ten: "sny pukají a z kukel lezou noční můry", mě nesmírně baví.
|
|
|
|
