LitWeb

Hostů OnLine:

Členů OnLine:

Registrovaných členů:

Právě přihlášení:

Jedna z větví

Sloupy se hroutí a oči planou
všude jen trosky, nářek, pláč
zbyl jen koš z proutí
Měl na vybranou?
Zazní hlas vozky
Neměl, nač?

Z hrudníků stéká snad potok branou
kam nikdo nesměl, slzy, dým
Strach je jak deka
Teď přešel stranou
Úzkost řve: Nes mě
Neprosím

Znovu strom padlé listy sčítá
dopadá mlha na vrásčitá
úžlabí kůže marnosti

Nikdo již větvím nevyčítá
ať už to ta je, tamta, či ta
která se břemen
nezprostí

Léta Páně 2014, dne 27.8. věnováno autorem Marek

Kategorie: Poezie vázaná


	8.9.2014 \| 7:55 Marek

			Díky a krásný den :-))

	5.9.2014 \| 0:16 j@newe

			smutný... ale super

	31.8.2014 \| 13:40 Marek

			Nádhera, Tesso, díky :-))

	29.8.2014 \| 19:35 Tessa

			Naposled ještě (než ji zlomí) natáhne se ta větev k nebi... Přemýšlejí též někdy stromy zda lepší být je nebo nebýt?

	28.8.2014 \| 23:42 Marek

			Jiří - díky Lucko - podobný pocit to navodit mělo... Krásné sny oběma :-))

	28.8.2014 \| 17:13 Cinda

			mám po přečtení stejný zádumčivý pocit, jako když vidím kůrovcem sežrané a vykácené kusy šumavských lesů, třeba kolem jezera Laka...

	28.8.2014 \| 16:53 JC senior

			Báseň k zamyšlení. Tak jsem se tady zamyslil... *

	28.8.2014 \| 8:09 Marek

			Ano, nelidské lidskosti, lidské nelidskosti... Díky oběma za zastavení a hezký den :-))

	27.8.2014 \| 18:27 mirkah

			Hmmm, padá na mne mysl. Tedy úzkost jakási z lidských nelidskostí.

	27.8.2014 \| 18:11 Cinda

			pouštím z práce na sklo, přečtu si o pauze, nestíháááám...