|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
nezábudky
vysoké steny - ťažšie pod nimi
sa odvracajú rána hodiny
keď ticho vôbec nedohára
dusia sa v prázdne ako spara
a nedočiahnu do mrakov
samy sa plazia po takom
nepokojne zvláštnom dvore
viac zúfalé ale ktoré
tam blúdia všetky pre teba
otvoriť - iné netreba
pre večnosť a právo úst
nezamykaj - nedopusť
Léta Páně 2014, dne 28.8. věnováno autorem
victor
|
|
|
|
|
|

|
|
Ďakujem Všetkým za Vaše vnímavé vyjadrenia k textu ...čo dodať ? ... áno, Mirkah, Nezábudky sú Pomněnky ... ďakujem za prednes, ak chceš, pošli mi ju v moravskom preklade ...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Nezábudky, nevíš, jsou to Pomněnky?
A já bych řekla, že umíš procházet zdmi. Krásná je. Zkoušela jsem si Tvou báseň přečíst nahlas, ale budu muset ještě několikrát zkoušet správnou dikci, tón, akcent. Tedy znát je český? možná spíš moravský:) Ale báseň stojí za to, abych si ji jednou správně, jak má být, přečetla. Díky.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Některá ticha jsou třeskutá, jiná plíživě nemilosrdná a úplně nejhorší jsou ta tvrdohlavě cyklická. Pěkně, Victore.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
to ticho je zoufalé...stejně tak stěny
samota budí steny
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
U takových básní dávám nejraději jen nějaký ten "supertip" a bez komentáře... protože nikdy nevím, co mám napsat.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
pod tou stěnou, pod vysokou
mrak večerní hodiny
doplň ještě čtvrtou slokou
kdo zamkl, nebyl jediný
...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Padlo na mě divné tušení a neklid z naléhavé výzvy - nezamykaj - nedopusť...
Tohle není báseň na jedno přečtení, budu se vracet.
|
|
|
|