Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
nezábudky

vysoké steny - ťažšie pod nimi
sa odvracajú rána hodiny
keď ticho vôbec nedohára
dusia sa v prázdne ako spara
 
a nedočiahnu do mrakov
samy sa plazia po takom
nepokojne zvláštnom dvore
viac zúfalé ale ktoré
 
tam blúdia všetky pre teba
otvoriť - iné netreba
pre večnosť a právo úst
nezamykaj - nedopusť
 
Léta Páně 2014, dne 28.8. věnováno autorem victor
  
30.8.2014 | 18:07    victor

Ďakujem Všetkým za Vaše vnímavé vyjadrenia k textu ...čo dodať ? ... áno, Mirkah, Nezábudky sú Pomněnky ... ďakujem za prednes, ak chceš, pošli mi ju v moravskom preklade ...
29.8.2014 | 21:28    mirkah

Nezábudky, nevíš, jsou to Pomněnky? 
 
A já bych řekla, že umíš procházet zdmi. Krásná je. Zkoušela jsem si Tvou báseň přečíst nahlas, ale budu muset ještě několikrát zkoušet správnou dikci, tón, akcent. Tedy znát je český? možná spíš moravský:) Ale báseň stojí za to, abych si ji jednou správně, jak má být, přečetla. Díky.
28.8.2014 | 20:26    Dota Slunská

Některá ticha jsou třeskutá, jiná plíživě nemilosrdná a úplně nejhorší jsou ta tvrdohlavě cyklická. Pěkně, Victore.
28.8.2014 | 18:40    básněnka

to ticho je zoufalé...stejně tak stěny
 
 
samota budí steny
28.8.2014 | 17:09    Hesiona

U takových básní dávám nejraději jen nějaký ten "supertip" a bez komentáře... protože nikdy nevím, co mám napsat.
28.8.2014 | 16:50    JC senior

pod tou stěnou, pod vysokou
mrak večerní hodiny
doplň ještě čtvrtou slokou
kdo zamkl, nebyl jediný
...
28.8.2014 | 14:32    Tessa

Padlo na mě divné tušení a neklid z naléhavé výzvy - nezamykaj - nedopusť...
Tohle není báseň na jedno přečtení, budu se vracet.