|
S podzimem mění šat
Je smích, jenž v ústech nezazvoní
je pláč, jenž z očí nepadá je pláň a na ní spousta koní těm dá sbohem jen nerada Sní den a celé noci probdí sní tak, že šutry nadzvedá sní déšť jenž u ní budí obdiv To se prý nedá ale dá Nad jednou plání se již stmívá nad hlavou koně u krmiva která právě touží ržát Kraj s oblohou tam v jedno splývá pláň čeká dále, trpělivá s podzimem jen mění šat
Léta Páně 2014, dne 29.9. věnováno autorem
Marek
Kategorie: Poezie vázaná
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||






















