Strom v květu tísní pozlacené jmelí
co na zrcadlo zvolna dýchá jed
a kroky odbočit včas zapomněly
když kámen v lomu prach zved naposled
V zahradě sůl, již nelétají včely,
zas dáma křížů vstoupí do karet,
tapety stěn, v kopii Botticelli
kde Venuši skryl podmračený pléd
Tak prorok marně láká k sobě horu
soudce bez svědků že roztrhl si šat,
noc bez sýčků propadlá do hororu
však mistr zlých snů marně směje se mi
jak vážu most ze zarmoucených klád
a verše kypří okoralou zemi
Léta Páně 2012, dne 23.4. věnováno autorem
JC senior
|
|
|
|
|
|
|
|
Jednota více či méně skrytých protikladů - a v tom jste se Sandrem zajedno...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dík, Live,
až dnes jsem se dověděl, že sv. Jiří je patronem skautů...
Teď abych se styděl, že jsem nikdy ve skautu nebyl X$(
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
paměti záblesk v spoustě čtení
že JC Jiří znamená
tak přání k svátku potřesení
ruky z mého ramena
já vím, ramene:) pokud to tak není, ber to jako dodatečné či předčasné přání k jmeninám:)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
pouhý sen či pravda čirá
to chápání se vymyká
jak verše z pera Vladimíra
či opis mistra klasika
;-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dík, Doto,
někdy nás vzpomínky zavedou do šera, kdy těžko rozlišit co je sen a co tíživá skutečnost.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Když slova halí mysl do šera
a z lůna noci padá přízrak sám,
pak zdá se mi, že přímo vyvěrá
z mé duše ďábel, hejno vran...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
proplétání šera a mystiky, díky za další skvělý kus z tvého pestrého repertoáru
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
I já děkuji, Dolphi,
Flavi,
z každého snu i z těch zlých se probudíme, na štěstí
;-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
JC, bude aj pokračovanie? O majstroch dobrých snov?
Inak, báseň na zamyslenie, ešteže ten záver to ustál...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ďakujem JC...
za naozajstnú báseň...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Poezie má různé nuance a každý upřednostňuje v tvorbě i četbě jinou.
Jsem rád, že tobě sedí ta moje.
Děkuji, Live.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
"všechny mé ambice byly slepé
být mistrem hororu jako Poe
havran mi na okno nezaklepe
vrabci mi na rakev zaklepou"
tahle strofa z jedný mý nepovedený dávný básně mě napadla, bůhvíproč, po přečtení Tvýho sonetu. Moc rád tě tady čtu, už jen pro tu poctivou snahu, aby báseň prostě zůstala básní v pravém smyslu. Ty jsi pro mě jedním z několika opravdových básníků na tomhle servru.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ano, forma klasického sonetu, kterou považuji za básnicky působivou a používám ji jako reminiscenci básnictví časů již minulých, asi jako aktéři historického šermu chápou své produkce.
Dík, Lucie.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vzletná báseň, připomínající díla starých mistrů, ale přesto srozumitelná a současná...
při čteních tvých veršů mívám pocit národní hrdosti - krásný máme jazyk, když se s ním umí zacházet.
|
|
