|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Opuštěný ráj
Je ticho, tma, je po vymření
vánek si s větví nepohrává
slyšet je, i jak roste tráva
smrt dýchá
snad, že mrtvá není
Chlad stiskl kliku ode dveří
z klíče je rampouch, neroztává
postava v plášti, chybí hlava
je blízko
mráz ji neudeří
Pupeny v ledu, kámen v hrudi
kdyby jen nedul, vichr studí
sen se dál do snu propadá
Přibyla jména do osudí
jedno z nich žena neprobudí
žena, jíž patří
zahrada
Léta Páně 2014, dne 3.12. věnováno autorem
Marek
|
|
|
|
|
|

|
|
To jsem rád, Vláďo - a dík, že ses stavil,
Marek
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
I když nic veselého z tvé básně věru nedýchá,
tak skvělé zpracování zážitky ve smyslech rozdmýchá.
A byť negativní, tak přesto krásné. Rád jsem si početl.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Dík za nákuk a měj se :-)))
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
...to je hodně emoráj. Temný síly musí chvátat, jinak se jim tam nakvartýrujou ňáký metaláci :)
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Už se těším na odezvu, Jiří :-)))
Když vytvoříš, můžeme to přečíst na našem křtu - i když tam bychom měli dát asi něco veselejšího do placu, aby někdo přišel :-)))
Anebo: Hodným něco hravého, zlobivým temného...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
...asi, asi, dílo hodné nejen zamyšlení, ale i následování
*
|
|
|
|