|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Vánoce na nebesích
Vyhasnul plamen naději co křísí
a závoj smutku čechrá přelet vran
i Bůh někdy zázrak odpustí si
výprodej času že je rozebrán
Nad prázdným lůžkem odstín mládí visí,
rám štěstí, ten byl láskou vykován,
vzpomínka, jak bývalo tu kdysi
když úsměv budil lenost dětských rán
Bezedná je zádumčivá chvíle
slov loučení. Rozkvétají bíle
ať slyší je i němá adresátka
a život, který minul lidské cíle
ukrývá se, téměř provinile,
do jehličí a jmelí bez pozlátka
*
Léta Páně 2014, dne 15.12. věnováno autorem
JC senior
|
|
|
|
|
|
|
|
I ty nejtěžší chvíle se snažím překonat vírou, že tak to mělo být z vůle Nejvyššího.
Je to zjednodušení a rezignace na vlastní úsilí?
Pro mě ne, jen naplnění přesvědčení o pomíjivosti jako součásti věčnosti, přesvědčení
na základě prožitků jakkoli bolestných.
Děkuji vám za všem za krásná a upřimná slova.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jsou těžké tyto chvíle...vždycky. Pomáhá víra a někdy, alespoň trochu, i báseň...Upřímnou soustrast celé tvé rodině.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
když odešla
jako by srdce zkamenělo
upřímnou soustrast... Jiří...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dík, Marku,
za účast i báseň.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Upřímnou soustrast Jiří, musí to být teď pro vás všechny těžké...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tichý je stůl a zasmušilý závěs
bezradně civí do prostoru
někdo se hnul
a jiný strnul právě
snad mezi zdivy
černých morů
Ze svíce knot již nezasvítí ve tmách
věnce se kroutí bez doteku
stržený plot
a vzpomínka - jen letmá
téžké je plouti
ještě těžší řeku
Přebrodit, neboť proud je dravý
a strhává ty, kdo se plaví
až je zcela uchvátí
Na stromku svíčky slzy roní
na sněhu klapot černých koní
bez kočího na trati
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Marto, Dori, Helen,
dík.
Loučení se snachou, které nebylo dopřáno dovést mé vnuky k dospělosti.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
.. všechny ty vzpomínky jsou křídla, která tlukou prostorem a spojí nás s tím, koho navždy milujem... vidíte, Jiří? skrze láskou ukovaný rám, usmívá se... život a smrt jsou jedno v nekonečnosti času... tak věřím... jen.. život možná víc bolí... krásné Vánoce!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...je mi to moc líto, Jiří
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
pekne, Jiří
(nevládzem to komentovať
zajtra máme rozlúčku s kolegyňou
mala 35 rokov)
|
|
|
|
