Díky oběma :-)) Hezké dny :-))

nadherne *****

Mnohý z nás uz prisel k ránu,
je nás více Leonor,
u hrobu chci britskou vránu,
at tam septá "never more..."

Díky, Hesi,

 

 krásný víkend :-)))

Poetické, přirozeně, písmenka mi utíkají zpod prstů :(

Ó, to je zase znamenité počtení, balzám pro potické ucho :)

Diano, Jiří, Špáďo - díky moc.

 

 Máš pravdu, Vláďo, ty básně jsou propojené, fungují spolu...

 

 

 Pole bílá pevně třímá

ve své lačné náruči

havran sedí, sedí zpříma

k bílé černou zaručí

Klove ústa sněhuláka

zítra možná roztaje

a ten pták mu k tomu kráká

 

 Kráká

cestou od Ráje

 

 

Čéče, Marku, víš, že tam pod Jiřího původním dílem mi tvá "poběhlice" sedla nějak víc než teď, když ji čtu podruhé a samotnou? Projevy vaší vzájemné synergie s Jiřím se stávají čím dál silnějšími...

berme moudrost od havranů

sedí tiše, přemítají

soubor pohřebního klanu

znalec písma v jinotaji

najde soucit, možná víc

obraz v zaprášeném rámu

a skicář místních poběhlic

 

vracely se časně k ránu

mezi urnovými háji

nápis vrytý do balvanu

trapný slogan na tramvaji

portrét toužil hostit dámu

ne šmouhy duší poběhlic

 

utrhlo se ucho džbánu
mnozí znali, dosud znají
Leonoru, Adrianu
dvojku tříbarevných kštic
setkají se jednou v ráji
v zadni sloce epigramu
hřad havranů a poběhlic
*

Zapláčou snad aspoň hory

nad osudem Leonory -

i když byla poběhlice.

Havran kráká: "Nikdy více..."