|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
tajně
jmenuji se Laura
říká děvčátko s copánky odnaproti
už půjdu do druhý…
sedíš na vrchní desce plynoměru
nohama kopeš do plechových dvířek
a rozpuštěné vlasy se ti po zádech plazí až k pasu
rozhlížím se naší ulicí
čekám
kdy se objeví ta nakrátko ostříhaná s ofinou
a čokoládovýma očima
v sukni na lítání
a štráfkatých punčocháčích s vytahanými koleny…
Laura drží v ruce růžový mobilní telefon
tajně jí ho závidíš
může si zavolat
komu chce
říkáš mi večer před spaním
kolik ti bylo
babi
když jsi dostala svůj první mobil?
pětačtyřicet
dědeček mi ho tehdy koupil
cože?!
jsou věci
které nejsou pro život vůbec důležité
holčičko
zaplétám pramínky slov mé mámy do tvých zlatých vlasů…
takový přeliv dokáže udělat jen sluníčko
usínáš v naší posteli
a ta nakrátko ostříhaná s ofinou
ti tajně závidí
Rozárko
Léta Páně 2015, dne 20.2. věnováno autorem
Marcela
|
|
|
|
|
|
|
|
Už jsem to na sebe prozradila několikrát - mé psaní je převážně jen zachytávání okamžiků mého života. Pokud si "mě" pak někdo přečte a můj text ho osloví natolik, že mi věnuje komentář, těší mě to.
Midi, dík za milá slova... za souznění.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Každá doba má svý... no ano, jsem už taky starej a nostalgicky vzpomínám, co bylo. Tak jasně, v té básni je pravda pravdoucí, ale tuhle pravdu pochopíme obvykle až po uplynutí nějaké doby.
Tohle je dobré psaní, Marcelo - citlivě, čtivě, s nadhledem, s láskou... dík za tvá slova!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Čím více komfortu
tím méně empatie
štafetu předalo
srdce mozku v tom to je.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Díky všem komentujícím za zastavení...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pravda pravdoucí - a krásně vyjádřená!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Slunce vychází a zapadá každý den ve stejnou dobu jak před sto (tisíci) lety a čerstvě napadaný sníh je stejně bílý...
To lidé vymysleli věci, kterými změnili sami sebe.
*
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
je jiná doba i děti jsou jiné...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Doba je taková, anebo spíš lidi jsou takový, rodiče se bez mobilu a připojení na net nehnou, tak není divu, že děti to kopírujou. Moje holky jsou sice ještě malý, ale zatím je tyhle věci nechávaj v klidu a radši lítaj venku, protože tam je toho na poznávání víc než dost. Jsem za to strašně ráda.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jo, musíš to zkoušet :-)
Ona to stejně nepochopí, že jsme jako děti dokázaly žít bez mobilu, počítače a barevné televize...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Je to tak - ty nejdůležitější věci pro život si koupit nemůžeme...ale vysvětluj to dětem. J
Jsem zvědavá, jestli někdy uspěju já, až Justýnka začne brát rozum...
|
|
|
|
