Je krásné přijít o rozum láskou

Baví mě, když je báseň jako kaleidoskop. Nový čtenář - nové pootočení - nový úhel pohledu i obrázek.

Díky, Doto a Doremifo, že jste přeskupily sklíčka...

Oči a rozum, zdají se být blízko a přece není samozřejmostí že jsou. Je třeba křísnout, aby zahořely oba dva. Velmi šikovně vypointováno.

...jisker hrstě dunivý hrom a šum

strach a trochu zima od nohou

pak sluch a zrak opřely se o rozum

vždyť jenom bolid prolit oblohou

možná má oči obrácené do vesmíru

k Zemi však tažen realitou

přichází v modré

inkognito

možná jen v sebe ztratil víru

třeba mu chybí pevný dům

v časovém víru zámky vzdušné

staví a šeptá: prosím už ne

už nechci přijít o rozum....

že křísnul mimo čas

a realita ztrácí um?

 

 

možná že přišel o rozum

jen zdá se mi, že dluh

nemívá pouze z nouze libru z masa

tabula rasa

 

ženský luh...

 

 

Ten, kdo umí procházet časem. Ten, kdo ví, že křísnou-li oči o rozum, je možno spatřit  vše, co se nachází mimo něj. Doktor.

Dík za vpuštění.

Kdo pozná s jistotou, kde byl jeho bod nula?

Kdo si může být jist symetrií svého pohledu?

Kdo dokáže najít tečnu vlastního rozumu?

*