|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Kde dupou zajíci
Ten den jsme opustili svoje samoty,
a pozvolna se loudali stezkou,
kde dupou zajíci,
praskajícím houštím jak v nejvnitřnějším soukromí
lidských duší,
ptáci za letu chytali mušky a cvrlikali,
tráva ukrajovala slunci svit,
pestrobarevný chaos v ostrůvku přítmí s tisíci drobnými střety,
nestrojená krása, drsná, přirozenost.
Tiše jsme postáli u potoka s písečnými břehy,
pak cesta strměla,
až šaty na mokrém těle se lepily s kůží,
být tak chvíli hadem, hady...
kraj rozsvítily znenáhla koláčů žluté klasy,
podél ohradník pro bujné ržání,
stoupali jsme ruku v ruce,
když země splynula v azuru s oblaky,
a v tichu hlubším než všechna ticha
před námi rozlehlý svět se rozprostřel...
Klokočná,10.7.2015
Léta Páně 2015, dne 12.7. věnováno autorem
Helen
|
|
|
|
|
|
|
|
Bohužel, tu na LW nemám přístup ke svým textům.
Dávám vědět, že jsem provedla drobnou úpravu.
Znamená to, tento text již není originální.
Děkuji.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Děkuji Ti, Sendy, Tvá reakce mě potěšila.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Čechova miluji a vím přesně o čem mluvíš. Nedopovídánky (jak jim říkám já) jsou skvělé, ale tady přeci jenom kus chybí. Aspoň mně. Tak nakonec, není každý den svátek a jiné tvé texty se mi líbí. A já tenhle kousek dál budu považovat za začátek něčeho, co autorka k mé smůle nedopsala.
Ohledně kategorií jsem skeptik. Už teď mám pocit, že jich je víc, než je zdrávo. Poezie, poezie vázaná, volná, ostatní, mini, nevážně... Mít času nazbyt, nebylo od věci některé kategorie zrušit a díla přeskládat. Jen povzdych. :-) Nevím, jak ostatní admini, ale pro hloupůstky tu nevidím moc prostoru. Pokud svůj text považuješ za pouhou lehkou koketerii s tím kterým žánrem, jsou tu Výkřiky a jiné neveřejné. Tenhle text bych ale klidně zařadila do Prózy ostatní.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Děkuji, Sendy.
Právě čtu krátké povídky s motivem o lásce od Antona Pavloviče Čechova, zatím ani jedna není ukončenou, jsou to příběhy popisující, přesto mají své nevšední kouzlo, a když jsou nejzajímavější, otáčím stránku, abych četla dál, a zjišťuji, že pokračování není....
Ano, neumím psát poezii, zkouším než črty, kterými se pokouším vyjádřit, že tu jsem, vnímám, myslím, žiju, cítím... vím, toto je amatérský web, přesto pociťuji sama za sebe určitou sevřenost a kolikrát s obavami vkládám text, aby nebyl smeten bez určité míry empatie, jen proto, že je právě až příliš amatérský... vkládám jej pro zpětnou vazbu, otevření očí nad chybami, které v daný okamžik nevidím, poučení, vysvětlení, co dělám špatně, ale vždy s touhou po důstojné a vlídné komunikaci... ne proto, abych si přečetla : "toto není poezie"... to bolí, já to přece vím také...
Již zezačátku, někdy před rokem, když jsem tu začínala, zmiňovala jsem, měl-li by Litweb šuplíček nazvaný "hloupůstky", neváhala bych a všechny své texty směřovala tam... mám poměrně dost různých i obdobných textů, které sem již nikdy nevložím, a myslím, že tento byl na Litwebu mým posledním... Vadí mi, že nemám přístup ke svým textům, nemohu tedy sama dělat případné korekce, které by dílu prospěly. Děkuji všem tu za trpělivost, děkuji za občasně projevené sympatie, které mě nesmírně moc těšily, a přeji hodně štěstí. Ze srdce. 
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Osobní vzpomínka? Dozajista. Pro mě příjemný začátek ... čeho? Vlastně nevím, zachtělo se mi příběhu, ale skončil dřív, než začal. Škoda, mohl to být střípek z cest, možná něžná erotika nebo lyrické povídání o krásách naší vlasti.
Poezie? Pro mě ne.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Básněnko, děkuji Ti za Tvou stopu pod mým textem... je úžasná, jsi mistrem poetické zkratky, nádhera!
Děkuji |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Špáďo, já děkuji Tobě, jsem nadšená z Tvého zastavení, děkuji |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
byli jak siamská plástev medu
tak zaujatí sebou
i meziočím
jak asi běží zajíci?
když láska kolem točí...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mně se při názvu Klokočná vybavil příjemný výšlap přes lesy, pole a luka z Mnichovic zakončený porcemi voňavýho masa, které jsem díky jejich velikosti nemohl ani sníst. Mám za to, že od té doby ani moc masa nemusím.
Tahle Tvá romantika je ale z mnohem poetičtějšího šálku kávy. Tak díky za ni.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jiří, to je nádhera! - "hřměl sníh, padaly blesky" - to je přece úžasné!
A tuze jsi mě rozesmál :-))
Nu, ale našla jsem jednoho zajíce, který určitě nedupe, prosím, tady:
http://www.hvezdarnaplzen.cz/2011/09/20/zajic-lepus-lep/
nebo trochu odborněji:
http://hvezdy.astro.cz/souhvezdi-lep
Moc ti děkuji za báseň, Jiří, je milá, krásná, veselá, děkuji.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
že myslivec jsem vysloužilý
znám stopy srn, zaječí stezky
les mnohou krásnou přál mi chvíli
když hřměl sníh, padaly blesky
já přítmím plížival se, stíny
pot vzrušením se čelem lil
a mnohý příběh do latiny
té myslivecké zabalil
ač není zvykem tvoje básně
prohlížet si pod lupou
zde pravím důrazně a jasně
zajíci že nedupou
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Milé Hesiono a Dagmaro,
moc vám oběma děkuji za radost, kterou mám z vašich komentářů a zastavení, jsem velmi ráda :-)
Hesiono, "koláčů žluté klasy", to proto, že jsem si představila, kolik voňavých koláčů by z tolika klasů mohlo být napečeno - kraj rozsvítily žluté klasy, ty koláče již předjímám :-)
Děkuji ti za pozornost, nespletla jsem se.
Hezký večer, dámy |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Milá, křehce prostá - prostě Helen. Líbí se mi |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
"koláčů žluté klasy"? nebo "koláče žlutých klasů" ? :)
Krásná letní atmosféra, pokojná a voňavá :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...a je to |
|
|
|
