|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Prach smutku
"Já jsem vzkříšení a život" (Jan, 11, 23)
Mou duši zastínil prach smutku
jas oka zastřel slepot mrak,
snad myslel jsem již na hospůdku
Na pivo, sýr či bramborák
pod sklepní klenbou plnou dýmu
kam chodívám si pro aplaus
když veršů breptám kocovinu
Jak šel bych cestou do Emauz
tak provází mě někdo cizí,
že přežil smrt o tisíc let
na vzkříšení mě lákal vizi
kde záhon víry nezaset
Tak mnozí bděli, jiní spali
na kterou stranu patřím já?
Prach z duše spadne na sandály
kdo pochopí, co praví Jan
Let zvonů nad osením žita,
někdo se ve mně probudil
RESURRECTIO ET VITA
přišla mi zpráva na mobil
*
Léta Páně 2016, dne 25.3. věnováno autorem
JC senior
|
|
|
|
|
|
|
|
Díky :) Alespoň vím, kam se obrátit, až mi zase budou ruce breptat :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Děkuji, Milado, za upřimná slova.
(Ten druhý "komentář" jsem po opravě vymazal.)
Jiří
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mě dlouho už nepřišla zpráva
nijaké "čau"... a "měj se"... a "jsi zdráva?"
Pokud ti stále někdo píše
tak děkuj Bohu.... pokorně...
upřímně...
a tiše...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Život se rodí z bolesti, světlo ze světla....
Děkuji.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
"Rozdělili si má roucha
metali o můj oděv los“ (jan 19,24)
Mnohý, kdo se zaposlouchá
ustrne, zanechá všech glos.
Všemu je konec tenhle pátek!
Vidí jen smrt a spoustu zloby.
Nevěří, že jde o začátek
úplně nové doby!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Myslím, Live, že jsi pochopil správně, jde i o pochopení těch, kteří pochopili.
Dík za zastavení.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
přišlo mi to nejdřív takový gellnerovský a pak už zase ne. Přečet jsem si alespoň,
"co praví Jan". Jestli jsem pochopil. nechám si pro sebe--
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Všem děkuji za pozastavení ve chvíli, kdy smutek se stává radostí.
Zvláště Markovi za jeho silné verše.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dřevěný plot je rozlámaný
záhon pak zcela zadupán
roste jen tráva, angrešt planý
Opustil tohle místo Pán?
Otázky jako kapky buší
Pochyby někdy nelze smýt
pochyby hlodající duši
Třešínkou dortu je pak cit
Proč se zdi betonové staví?
Proč místo plodů visí drát?
Někdy je apel naléhavý
někdy se neumíme ptát...
Tři ženy, zní pláč rozměklý, skrytý v nápisech
A nikomu nic neřekly, neboť bály se
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Nechtějme do schrány kovové, je bez signálu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Prach smutku padá z kůru, prý tóny varhanní letí jen vzhůru, leč víra neumírá...pro dnešek
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
... kam chodívám si pro aplaus
když veršů breptám kocovinu ...
Ta vzkřísí každého živého, mám to před očima ...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...zvony odlétly do Říma, leč jejich srdce zůstává...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dobrých zpráv není nikdy dosti
tak zapnuté mějme mobily
až vstane ten život do milosti
(i za viny, které jsme nesmyli)
|
|
|
|
