LitWeb

Hostů OnLine:

Členů OnLine:

Registrovaných členů:

Právě přihlášení:

minima

pokůsky.. po čase

tii

i v závějích voníš

jak sluncem hlazené lístky čaje

vyhnán z ráje

tančíš s nadějí

a pro ni

nennu

občas se zapletou

ruce slova

tak nezapomeň pamatovat

jak v tečkách za větou

srdce tluče

s obručí i bez obruče

oorun

na věků věky něhou se zadlužit

ulehnout do stínu na břehu Řeky

ještě čas neminul a vášeň je věčná

cesta je pořád nekonečná

je v žilách i na kůži

Léta Páně 2016, dne 7.5. věnováno autorem hanele m

Kategorie: Poezie miniatura


	20.5.2016 \| 21:57 mirkah

			krásný obsah a považte...rým, ještě krásnější:)

	19.5.2016 \| 7:58 Špáďa

			Minima jen délkou textu. Mnohé dluhy naše jsou nekonečné.

	18.5.2016 \| 18:54 Dota Slunská

			zůstaly mi v paměti

	10.5.2016 \| 18:20 motýľ

			pokůsky? hmm, tá posledná (všetky sú krásne) je zimomriavková...

	10.5.2016 \| 12:32 Shimmir

			Hihi! Tak jsem si nechtěně udělal z toho názvu přesmyčku a málem Tě učinil šťastnou matkou snad dvojčat...Až pročtení Tvých něžných pokusů mne upozornilo, že jsem jaksi předběhl čas a tak Tvá dlouhodobá nepřítomnost má jiný důvod, než mne napadl! Ale třeba je to ten první zápisek z deníčku. (Každopádně kouzelný!) "Vždyť dva roky možná někdy znamenají víc než 20 let...", jak zpívá Jirka Grossman ve své písni Své banjo odhazuji v dál...

	8.5.2016 \| 22:40 básněnka

			Tvá minima mi spíš připadají jako maxima :-)

	8.5.2016 \| 8:32 Tessa

			Pokůsky víc než zdařilé. Přidávám se k tichému povzdechu Anny Marie a na cestru (tu nekonečnou) beru s dovolením báseň prostřední.

	8.5.2016 \| 8:10 Anna Marie

			Tohle dokázat napsat, tichý povzdech, pro mne ta poslední...

	7.5.2016 \| 21:34 hanele m

			děkuji za vpuštění a přibásnění, Jiří

	7.5.2016 \| 20:05 JC senior

			věčnou něhou zadlužený závěje čaje v náručí ráj s nadějí první ceny za tanec s obručí *