|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Zvadlé růže
Byl jste můj rytíř des Grieux
já pro vás byla motýl… včela
čím křehčí křídla, tím víc planou
jako bych o tom nevěděla
Oč víc se tiše modlíme
o to víc druzí s klidem hřeší
jak kárat toho na oslíku
že převyšuje hlavou pěší
Život je jako houpačka
na kterou jenom blázen sedá
čím víc se zhoupne, tím dál letí
a ubrzdit ji… to se nedá
Až na kocábce prohnilé
odvezou hříšné na galeje
budete sám… a moje růže
už nikdy nikdo nezaleje
Léta Páně 2016, dne 18.7. věnováno autorem
Milada
|
|
|
|
|
|

|
|
nezvalova manon lescaut je i moje "laska"... ale tebe krasne inspirovala
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
nechci být růže
a už ne vůbec včela
rytíře s kopím přece kdesi poztrácela
je život klášter a nebo cela?
jsem vůbec Manon?
Celá...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Anna Marie - Jo jo, Aničko... a mně bývá na houpačce dost špatně
Hanelle, JC - Nezvalova Manon je moje "srdeční záležitost" :) Vzbudíte-li mne o půlnoci... začnu... "Víte, nejdu dobrovolně do kláštera. Snad tam dobrovolně chodí málokterá. Mě tam posílají rodiče..." 
Špáďa - Moudra sbírám jak kytky zjara... bude to tím, že jsem už stará
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Včela mně Manon navodila
a celá báseň milá byla.
Tak lehce plyne, žádný ouder
a z žití skryto v ní pár mouder.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
kdo Manon jednou miloval
její záhon bude skrápět dál 
(omlouvám se za vtípek
- v mé hlavě mají příbytek..)
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
také jsem kdys rytíř býval
byť ne zrovna de Grieux
mých veršů odnesl již příval
přihrblý věk, bestie
houpačka se zastavila
a z titulu zbyl jen nick
lodička a plachta bílá
a veršující galejník
*
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Všichni sedíme na houpačce života...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
... sem si to myslela... :)
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
...ať to, děvče, bereš
ze strany či spodem
je šípek každé růže
plodem
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Proč trápit se pro zvadlou růži?
Hle, další poupě rozkvétá,
krásné tak, že až dech se úží
a verše skládá poeta!
Snad úsměv jedné milé dámy
rozkvete v její tváři zas,
ať bude zde, či za vodami,
vzpomínkou něžnou zkrásní čas... 
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Pravda je, holka, taková... ta růže není šípková...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
...smutný osud růží
ač pečujeme o ně
vadnou pořád stejně
ve váze
či
na záhoně
čas ten moudrý děda
osud přesto vypek
růže sice zvadla
leč
zůstal po ní šípek
|
|
|
|