Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Zvadlé růže

Byl jste můj rytíř des Grieux
já pro vás byla motýl… včela
čím křehčí křídla, tím víc planou
jako bych o tom nevěděla

Oč víc se tiše modlíme
o to víc druzí s klidem hřeší
jak kárat toho na oslíku
že převyšuje hlavou pěší

Život je jako houpačka
na kterou jenom blázen sedá
čím víc se zhoupne, tím dál letí
a ubrzdit ji… to se nedá

Až na kocábce prohnilé
odvezou hříšné na galeje
budete sám… a moje růže
už nikdy nikdo nezaleje
 
Léta Páně 2016, dne 18.7. věnováno autorem Milada
  
29.7.2016 | 23:17    j@newe

nezvalova manon lescaut je i moje "laska"... ale tebe krasne inspirovala
 
 
 
28.7.2016 | 17:38    básněnka

nechci být růže
a už ne vůbec včela
 
 
rytíře s kopím přece kdesi poztrácela
je život klášter a nebo cela?
 
 
jsem vůbec Manon?
 
Celá...Úsměv
27.7.2016 | 9:49    Milada

Anna Marie - Jo jo, Aničko... a mně bývá na houpačce dost špatně 

Hanelle, JC - Nezvalova Manon je moje "srdeční záležitost" :) Vzbudíte-li mne o půlnoci... začnu... "Víte, nejdu dobrovolně do kláštera. Snad tam dobrovolně chodí málokterá. Mě tam posílají rodiče..."  Úsměv

Špáďa - Moudra sbírám jak kytky zjara... bude to tím, že jsem už stará  Mrk
 
27.7.2016 | 1:22    Špáďa

Včela mně Manon navodila
a celá báseň milá byla.
Tak lehce plyne, žádný ouder
a z žití skryto v ní pár mouder.
 
19.7.2016 | 20:50    hanele m

kdo Manon jednou miloval
její záhon bude skrápět dál  Pohoda
(omlouvám se za vtípek
- v mé hlavě mají příbytek..)
19.7.2016 | 8:17    JC senior

také jsem kdys rytíř býval
byť ne zrovna de Grieux
mých veršů odnesl již příval
přihrblý věk, bestie
 
houpačka se zastavila
a z titulu zbyl jen nick
lodička a plachta bílá
a veršující galejník
*
 
18.7.2016 | 21:47    Anna Marie

Všichni sedíme na houpačce života...
18.7.2016 | 20:51    Milada

... sem si to myslela... :)
18.7.2016 | 19:59    Doremifa

...ať to, děvče, bereš
ze strany či spodem
je šípek každé růže 
                 plodem
                      Úsměv
18.7.2016 | 17:42    Shimmir

Proč trápit se pro zvadlou růži?
Hle, další poupě rozkvétá,
krásné tak, že až dech se úží
a verše skládá poeta!
 
Snad úsměv jedné milé dámy
rozkvete v její tváři zas,
ať bude zde, či za vodami,
vzpomínkou něžnou zkrásní čas...Stydím
18.7.2016 | 14:34    Milada

Pravda je, holka, taková... ta růže není šípková...
18.7.2016 | 13:01    Doremifa

...smutný osud růží
ač pečujeme o ně
vadnou pořád stejně
ve váze
či
na záhoně
 
čas ten moudrý děda
osud přesto vypek
růže sice zvadla
leč
zůstal po ní šípek 
Úsměv