|
Konkávní
naše čerň je prahorká
jehla na pahorkách levé oko prohnutá zrcadla včera se k siluetám polí sehla přihlížíš měníš v rubu i líci povrchní parádnici jež si nakupuje rtěnky /někde v Plzni/ báseň je okov a voda k osvěžení
beztížné mšení i beztak s tíhou usedá /a propadá se skrz ni/ zkus se dát
netřeba říkat kam či komu při bodu zlomů ne už se nemusíme nikde sejít
nevlastníme místo ani život jsme jím
Léta Páně 2017, dne 13.4. věnováno autorem
Dota Slunská
Kategorie: Poezie
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||






















