|
U Vltavy
Prodloužená momentka.
Nakláněla se nad zábradlím nad tou řekou s divným jménem přehnul jsem ji přes koleno ale předtím jsem málem přestal dýchat překlopila se mi do života jako fůra písku ze sklápěčky malovala si henou po zápěstích tečky po vzoru kondorů kroužila mi sny když jsem se toulal maloměstem když jsem šel ulicí k přístavu když jsem měl nezadržitelnou chuť zajít na jedno když jsem měl nezadržitelnou chuť jít spát Měla malý ruce ale držela se velkých nápadů učil jsem ji kde mě má hledat až nebudu k nalezení chtěla radši naučit salto do vody a rozeznávat druhy vah a ryb ignorovala mé snahy vyprávěla dvojsmyslný vtipy a hodně mlčela Nakláněla se nad zábradlím když jsem plaval mezi čtverem břehů křičela a vzpínala se a skoro měla pěnu u huby když běžela aby mě našla jak uháněla když mě zahlídla když málem přestala dýchat a pak mi dala jednu sytou přes tvář a záplavu dalších do vlasů
Léta Páně 2017, dne 2.9. věnováno autorem
Dota Slunská
Kategorie: Poezie ostatní
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||






















