LitWeb

Hostů OnLine:

Členů OnLine:

Registrovaných členů:

Právě přihlášení:

Za skleněnou oponou

zase po roce

Odrážíš se na bříšku prstů
jak nahá neozvěna
(zmateně – v pokusech o nádech)
do temně rudých sklepů

a stíny v oknech pozorují
jak svést se do ztracena
pokrájet den a střílet tichem
zas zkoušet číst poslepu

Víš, kam se ztrácí to každodenní?
a že i voda má někdy žízeň
zatímco pomlky ve skle tonou

že odraz, co tápe za oponou
vzpomíná, k čemu jsou čerstvá rána
a jak v nich útržky léta zpěnit

Léta Páně 2017, dne 9.9. věnováno autorem terezahol

Kategorie: Poezie vázaná


	12.9.2017 \| 23:41 Špáďa

			Opona ke konci obvykle padá, ale tady po představení za oponou nepůjde ani nahoru, ani se nerozevře do stran... ale pěkně ve středu. Možná ve čtvrtek či až v pátek...

	9.9.2017 \| 21:12 lajko

			kam sa stráca to každodené? , sokratovska otázka , báseň krásna

	9.9.2017 \| 20:54 JC senior

			...zase po roce kus výborné poezie bez opony. **