Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
lampy
Prsty jemně čeříš 
hladinu mého přesvědčení 
opatrně na ni pokládáš 
kvetoucí hvězdy od kopřiv
Tak snad abych uvařila čaj
ve světle argandských lamp 
co rožínáš 
až syčí do bíla 
jsi lampář
co spouští a zháší 
oči všech divokých šelem v lese  
a z kostního porcelánu křešeš 
jiskry na podpal 
---
a já budu stát
na zápraží tvého snění
(a čekat až zapálíš)
těma teplýma rukama
po doušcích srkat
čaj   srkat hřích a 
každou hvězdu zvlášť
do lásky jako do přiznání
až budu zase celá 
s ránem stáhneš
všechny lampy do večera
 
To ještě umíš

 
Léta Páně 2017, dne 5.10. věnováno autorem Anna Marie
  
7.10.2017 | 22:17    Anna Marie

Děkuju, já se vždycky těším, co napíšeš Ty. Čtu pořad dokola a žasnu. Mám pár takových lidí a na básně dobrou paměť, zajímavé.
7.10.2017 | 22:13    Anna Marie

Na báseň je možná moc upřímná, ale musím se naučit stát za svým, pořád víc mažu, než píšu. Děkuju.
7.10.2017 | 20:39    Dota Slunská

s ránem stáhneš všechny lampy do večera...tohle se mi tuze líbilo!
6.10.2017 | 9:34    Anna Marie

Děkuji za nakouknutí, potěšilo, stejně, jako kdysi...
6.10.2017 | 9:32    Anna Marie

Děkuji za uvedení, je to jenom malá pocitovka, co přijde a odejde...
5.10.2017 | 15:32    Doremifa

...moc příjemné verše
5.10.2017 | 13:03    JC senior

...jiskry jsou vykřesány.
Hoří!!