Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Přisouzený

Jeho jazyk do roka a do dne
sálající prostor ohne
kroutí bočí
zaútočí na hluk v očích
na zívnutí
jež tě nutí
natáhnout se po kyslíku
v tenkém vzlyku kajícníků
tenkém jako babí léto
tenkém jako plát

/fantasticky mele vždycky
vyslovením elektrický/

nejraději je však bosý
prosí se o blízkost posil
nohy z mála vyzuje
smíchem paralyzuje
sobě ber se
na traverze
nad hlavou tři písmena
a dvě pluska
Otče náš

Za humny pak v heřmánkovém poli
žlutým očím shora vody dolil
nám do dlaní šťávou stek´
život jako přísudek


Léta Páně 2012, dne 28.6. věnováno autorem Dota Slunská
  
2.7.2012 | 23:16    Špáďa

Podmět dosud nikdo přesně či aspoň výstižně nevyjádřil... Takový básník se stále hledá... Přísudek čili ten přisouzený pochází z dílny D.S.
1.7.2012 | 20:59    j@newe

pekne je to...
1.7.2012 | 18:53    JC senior

Je mnoho těch, kteří chodí kolem žlutých očí, ale vodu dolít nedokáží...
**
1.7.2012 | 14:04    Marcone

s mocnou slzou na krajíčku
napsal bych ti do deníčku
jak krásná slova užíváš
do kláves papír a kalamář

Nechci užívat sprostá slova, ale ty vole, tohle byl zážitek. A s tou slzou nelžu.K tomu mě vyprovokovala první sloka, která budí šíleně silné emoce.(u mě)
30.6.2012 | 19:03    mirkah

přisouzený život
30.6.2012 | 8:57    Dota Slunská

děkuju vám všem
29.6.2012 | 21:26    Tessa

Ohýbáš češtinu bez milosti, a ona se kroutí a bočí, ale nepraskne a neláme se...a pak - najednou tu je úhledná ošatka, plná krásných obrazů. Libozvučná je naše mateřština a libozvučné jsou tvoje básně. Mám je moc ráda...
29.6.2012 | 11:50    Cinda

letně odlehčené hrátky se slovy.
tohle je jiná dota, než jakou jsem zvyklá většinou číst, ale ten vztah k češtině je stejně dotovský.
28.6.2012 | 19:04    Lugilla

Je to nádherná hra se slovy, ta poslední strofa je pro mě nejkrásnější, vidím ji před sebou jako obrázek, na který se vždy ráda podívám...
28.6.2012 | 10:44    dolphin

je krásne...
ak sa autor hraje s myšlienkami, slovíčkami...
dokazuje tým lásku k poézii a tvorbe...
a pripomína mi to dieťa, keď mu prinesieš bábiku, alebo nové autíčko...
tá radosť a láska je tak nádherne čistá...
28.6.2012 | 9:39    marta

dvojveršie v zátvorke by som asi oželela
zvyšok sa zadrapuje..zvnútra
len
akoby mi pri čítaní tentokrát málinko prekážala akási hravosť, či priamosť v rýmoch..rozumej vzhľadom na tému
akoby rušilo náladu vo mne /hlavne tu: nohy z mála vyzuje -
smíchem paralyzuje/
asi je vo mne chyba..v mojom uchopení textu a potom táram

a posledný verš :+ ..veru