|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Přisouzený
Jeho jazyk do roka a do dne sálající prostor ohne kroutí bočí zaútočí na hluk v očích na zívnutí jež tě nutí natáhnout se po kyslíku v tenkém vzlyku kajícníků tenkém jako babí léto tenkém jako plát
/fantasticky mele vždycky vyslovením elektrický/
nejraději je však bosý prosí se o blízkost posil nohy z mála vyzuje smíchem paralyzuje sobě ber se na traverze nad hlavou tři písmena a dvě pluska Otče náš
Za humny pak v heřmánkovém poli žlutým očím shora vody dolil nám do dlaní šťávou stek´ život jako přísudek
|
|
|
|
|
|

|
|
Podmět dosud nikdo přesně či aspoň výstižně nevyjádřil... Takový básník se stále hledá... Přísudek čili ten přisouzený pochází z dílny D.S.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
pekne je to...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Je mnoho těch, kteří chodí kolem žlutých očí, ale vodu dolít nedokáží... **
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
s mocnou slzou na krajíčku napsal bych ti do deníčku jak krásná slova užíváš do kláves papír a kalamář
Nechci užívat sprostá slova, ale ty vole, tohle byl zážitek. A s tou slzou nelžu.K tomu mě vyprovokovala první sloka, která budí šíleně silné emoce.(u mě)
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
přisouzený život
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
děkuju vám všem
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Ohýbáš češtinu bez milosti, a ona se kroutí a bočí, ale nepraskne a neláme se...a pak - najednou tu je úhledná ošatka, plná krásných obrazů. Libozvučná je naše mateřština a libozvučné jsou tvoje básně. Mám je moc ráda...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
letně odlehčené hrátky se slovy. tohle je jiná dota, než jakou jsem zvyklá většinou číst, ale ten vztah k češtině je stejně dotovský.
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Je to nádherná hra se slovy, ta poslední strofa je pro mě nejkrásnější, vidím ji před sebou jako obrázek, na který se vždy ráda podívám...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
je krásne... ak sa autor hraje s myšlienkami, slovíčkami... dokazuje tým lásku k poézii a tvorbe... a pripomína mi to dieťa, keď mu prinesieš bábiku, alebo nové autíčko... tá radosť a láska je tak nádherne čistá...
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
dvojveršie v zátvorke by som asi oželela zvyšok sa zadrapuje..zvnútra len akoby mi pri čítaní tentokrát málinko prekážala akási hravosť, či priamosť v rýmoch..rozumej vzhľadom na tému akoby rušilo náladu vo mne /hlavne tu: nohy z mála vyzuje - smíchem paralyzuje/ asi je vo mne chyba..v mojom uchopení textu a potom táram
a posledný verš :+ ..veru
|
|
|
|