|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Mramorová
Vždy v soumraku večerního ticha
něžné ruky chladem dotýká se
po mládí svém, zdá se, nezavzdychá
ten mramor, co v kosmetické kráse
již přestál virbl symfonie dlát
Je v poklidu že nemusí se bát
ohňostroje jisker od perlíku
v zakroužení do gotiky oken,
zašlých erbů na náhrobním víku
v nápisu, co bývá nepochopen
o slávy dnech, potupy i zášti,
než v symbióze palácových dřev
barok sochy v rozvlněném plášti
kaskádě fontán dá orosený zpěv
Jen zbožný lid a rozechvělá ruka,
letopis bojů když vytesává strach,
torza sloupů na Boží taví muka
kladiva hlas bijící na poplach
a mramor ve své kosmetické kráse
jména ryje k přilbám na kartuši
při strastiplné historie trase
kde pochodují lhostejní a hluší
*
Léta Páně 2018, dne 8.6. věnováno autorem
JC senior
|
|
|
|
|
|
|
|
Těch nelhostejných kéž by bylo víc...
Děkuji, Blanko.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Lhostejní a tiší nejsou všichni. Mnozí cítí, milují a pláčou...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Byla sametová, příjde i mramorová?
Revoluce.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Strnulost mramoru spěje k revoluci, do historie spěchaj jména, noc má po poluci...:-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Je monumentální a vznešený i v místech zapomenutí.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Já mám z mramoru respekt. Domů bych ho nechtěla, příliš svazuje...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Děkuji, Milane, za zastavení a těší mě, že báseň zaujala.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Inspirace byla sice jiná, ale alegoristcky souhlasím, Vladimíre.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Co bylo inspirací, Sendy? Možná že...
I věčnost mramoru
a křídla amorů
obtisklá v nich.
Dál musí přelétat
by každý užil si
pozemský hřích.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Nesmrtelnost mramoru nás provází staletími, v podobách a symbolech nerůznějších hodnot.
Děkuji, Jirko.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Gotické chrámy, barokní sochy a kašny, náhrobky slavných i memento kříže v poli.
Je snadné je nacházet, když oči máš otevřeny a průvodcem je mlčenlivý mramor.
Báseň byla napsána pro literární akci na téma "Architektura v poezii".
Dík za uvedení.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Naprosto vážně by mě zajímalo, co tě inspirovalo. Víš, jen tak, jestli obrazy, které vidím, mají reálný základ.
|
|
|
|
