|
...před...
Mám ráda ty neurčité přechody mezi jednotlivými ročními obdobími, ono tušení a očekávánítoho, co přichází. Ale protože se v poslední době i samotné jaro, léto, podzim a zima stávají jednolitým gulášem aprílového počasí, tedy aspoň básnička… Prospala jsem se do předjara do bledých poupat ve stráni mladá jak víno, jak svět stará ukrytá ve svých siločarách zkouším se slunci nebránit Proběhla jsem se do předletí minovým polem jahodišť kopretin, které jdou mi k pleti lapena v čase napotřetí vymývám z očí hvězdnou tříšť Protančila jsem k předpodzimku sladkostí jablek k zrání Ev co zbylo z vína, vin a vínků ztraceno v letokruzích kmínků v bludišti cest a tratolišti cév Probelhala jsem do předzimí škrabošku z jíní ve tváři schoulena v sobě, sama mezi svými v kořenech tmy a pantomimy v tušení dalších předjaří
Léta Páně 2020, dne 3.3. věnováno autorem
Tessa
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
