|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Když se noc straní hvězd
Když se noc hvězd a komet straní,
jež ve snách dloubou starý dům
v náruči cest, jež ze dvou strání
zavanou volbou Paridů
Potom už spí jen ten, kdo tuší,
že ať se vydá kamkoli,
vydrží spíš tvář bez retuší
než Atlantida s atoly
Ví, že z těch tří to ve dvou hlodá,
ať již si zvolí rozum, žár
bitev či hřích být lásce oddán,
osud ho skolí: lovu zdar
Sklidí, co hnít chce, jen to raší,
a před čím neměl úniků.
Na amonit se časem snáší
nabídka země: kůň či kůň
V obou je stín, co hradby plaší,
v krvi se koupou otrok, pán.
Od pověsti byl vládce radši
pro ženu skoupou podkopán
Když se noc dne a jitra straní,
co svírá v pažích šerý dům,
nerozhodne se zítra za ni.
Ona den zpraží: Nepřijdu
Léta Páně 2011, dne 25.7. věnováno autorem
Marek
|
|
|
|
|
|
|
|
Díky, Jardo - a to klobouky nenosím. Někde se nějaký povaluje, asi bude zaprášenej... :-))
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Doremifa: Těší mě, že právě čtvrtá sloka, tak je v podstatě motto celého příběhu...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...připadá mi, jako kdybych našla knihu veršu ve starém domě na půdě za trámem...
čtvrtá sloka se mi líbí nejvíc (ostatní taky - je to příběh, ale ta čtvrtá...)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Někdy píšu konkrétněji, někdy mě to nese v jinotajích.. Jen doufám, že jsou rozluštitelné, jinak by to byla chyba...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Nic tady neleží jako housky na krámě...Předpokládá čtenáře, který má odvahu pustit se do houštin podobenství, slanit na dno propasti Poznání a dotvořit nebo dosnít děje, které jsou jen tušené či obrysově načrtnuté.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taky jsem rád, Indigo :-))
Tessa: Snad jsem ho moc nepřehnal...
Mějte se pěkně,
Marek
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jasně, že jo. Já to chápu. Dyk se taky dycky snažím popsat, jak zapůsobilo.:)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Báseň plná podobenství a pro mě malinko patetická, nicméně jsou témata, kterým patos neubližuje (když se nepřežene). Ale vybrala jsem si i tady - poslední "nejcivilnější" sloku...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Indigo: Víš, ani nechci servírovat stále to samé, spíš je pro mě důležité vědět, zda je to poživatelné a jaké chutě objevíš. Pokud se ti jídlo nepřejí a naopak něco si z chuti vezmeš nového, je to pro kuchaře odměna...
JC: To dvojkoní je něco jako Scylla a Charibda, ať zvolíš tak či tak, vždy hradbami projde zkáza...
Díky oběma za návštěvu...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jen náznak náznaku a přece čitelný.
To "dvojkoní" mi nějak nejde s mysli...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pro mou osobu čtivo v nuancích slovních vazeb, které mne sítují do kulinářského textového prožitku.
A i když bych námítla, že ve smyslu celku jsem od Tebe četla asi lepší kousky, stejně mě zavádíš ke slovním obratům, nad kterými dokážu žasnout.
Takže tady to asi nemám o pocitovém vjemu, jako spíš o částech ve slovním pospojivu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Faun: klidně se rozepiš, jsem rád za všechny zpětné vazby. Nevadí, že Tě neoslovuje (teda piš jen, když budeš chtít, samozřejmě), zajímá mě co nejširší spektrum pohledů...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tak nějak si uvědomuji, že by asi ode mě nebylo fér, abych pod tohle dílko psal své názory. Jde o dílko z jiné kategorie, než která by mě přímo oslovovala. Každý má rád něco jiného. Každopádně je vidět, že autor to myslí s psaním vážně.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Díky Terezo, jsem rád, že se sem budeš vracet
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
zajímavé mísení lyriky s epikou, kdy atmosféra vystupuje na povrch okamžitě a příběh je třeba skládat trochu pomaleji a propojit ho s tou náladou, hledat paralely a variace, přirovnávat k šabloně a získat novou linii. Ještě budu víckrát číst a hledat a skládat a představovat si, jak to vše tedy přesně bylo, mohlo nebo muselo být.
se zpracováním jsem problém neměla
|
|
|
|
