|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Asi vinou počasí
Na špici slunečníku
někdo nechal vzkaz
pro přítele
třebaže ten den foukalo a vítr štípnul slova
ta malá očekávání
zrovna ve chvíli, kdy se natírala opalovacím krémem
tenhle šťastlivec má slunce barvy trávy
se čtyřmi lístečky
kdo je to?
Bouře s kapucí anebo lijavec?
Cestuje světem sedmimílovými rty
líbá ztraceným duším ruce a roztřesená kolena.
Vím, že víš
že malý oheň který hřeje je lepší než velký oheň který pálí
a jindy je slunce jenom mozol na dlani
oko krokodýla v převleku
na ostrově
kde snílci hýří v loďkách z novin.
Tvá slova se blyští jako sníh na rybníce
potřebuji se schovat
do nich a mezi ně
a držet sesuvy půdy
jazykem.
|
|
|
|
|
|
|
|
Díky, Špáďo, za parádní komentář. :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Čí slova se blyští jak to jaro příští?
Věz že i Tvá!
(Dalek bitvám, rád je pitvám.)
A mnohdy z nich vystřihuji útržky a vkládám je do palindromů...
U krokodýla, malý do korku,
ukrotiv šmelenu tunelem švitorku,
se rdí lídr es.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Vždycky roztančíš slova...a já se jich držím před sesuvem z vikýře, zdálo se mi totiž cosi o nadhledu :-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Díky, live, mně vítr štípe slova téměř pořád, o to víc jsem ráda, že i přes ty jeho zlodějský nohy jsi tu zanechal stopu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
asi vinou autorky mým tlačítkúm na klávesnici "vítr štípnul slova" pro nějakej smysluplnější komentář. Myslím, že můj dojem z básně je podobnej jako u Viktora.
Skvělý Doto :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Any, moc děkuju, tvůj komentář mě potěšil, každý takový vyvolaný pocit je mi odměnou.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Victore, děkuju za takovou pochvalu, nejvíc mě těší, že tě má slova zavedla na rozcestí různých myšlenek. A díky i za hudbu. :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jiří, děkuji, tahle varianta taky nezní špatně. :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tuhle zimu se pořád točí vítr. Vysoké to nevadí, liška obejde posed obloukem, plch mi šramotí přímo za uchem, má rád ořechy, co mu nosím a divočáci se neukážou. Mají neskutečně vyvinutý čich.
Ta poslední strofa, jako by ses chtěla ujistit, věřit a stmelit to příslovečné hnízdo s bezpečím i když možná vidíš dál...Pocit...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dota, "líbá ztraceným duším ruce a roztřesená kolena." A horu iných obrazov. Nevravím to na oplátku. Prosto, jestvuje poézia, v ktorej si uvedomujem, že takto sa to nabaľuje a takto môže pôsobiť báseň, báseň ako decentný spôsob práce s formou a obsahom, s významom slov. Tento prístup k poézii je mi ako na privolanie. Čistota ladenia a nápaditosť, to sú moje nároky na poéziu, tu sú predložené... a tie všetky konotácie, ktoré tam nachádzam...
https://www.youtube.com/watch?v=6wwko7y30zY
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Oheň je velký, ale nepálí
jen hřeje...
a bude hřát i když slunce
se schová
za špici slunečníku
**
|
|
|
|
