|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Hnalo se přítmí na pobřeží smíchu
Hnalo se přítmí na pobřeží smíchu,
Jorgeho odkaz v láhvi spočinul,
byli jen lidmi v rajském akrostichu,
kde slepé rytmy tančí po Jerichu,
a kde se po pás noří oči nul
Věřili v soulad protichůdných kýlů,
sraženi bahnem zášti bez čela,
Antikrist žmoulá drama bez omylů,
kde horko pro chlad dáví bez rozdílu
tvář, která prahne, tvář, co brečela
Za to, že touží spojit různou víru,
sraženi bleskem v dýmu zlovůle,
vyhasnou v louži nepřejících virů,
kolem nichž krouží tóny od klavíru
pro den, jenž steskem bude rozpůlen
Stěžeň, co hořel krví trosečníků
kosených Martem, nebo krutou, já
uviděl moře, Venuší, jež v křiku
oděná spoře voní po šeříku,
kde každé parte zdobí: Utoya
Léta Páně 2011, dne 26.7. věnováno autorem
Marek
|
|
|
|
|
|
|
|
Rezka: myslím, že vím, co chceš říci, vlastně to vnímám podobně, i když jsem přesvědčen, že i ta první může být nečítanková, záleží na uchopení...
Dík a měj se :-))
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
básen v komentáři si umím představit na čtení..
ta první mi trochu láme jazyk, ne, jak to napsat, už vím..
ta první je jako báseň co se mám ve škole naučit zpaměti
a recitovat ji na soutěži, ač mě to nebaví,
ta druhá je živá,( já vím není to odborný koment)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Díky, Mirko, pěkný, snad už ne tak deštivý, den :-))
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
A pro mne silná empatie, brána ku dobrému živobytí. Díky Marku
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sendy: Zralá holt už asi nebude, protože se k ní již zřejmě vracet nebudu, jsem rád, že Tě obě verze zaujaly :-)))
Indigo: A víš, že potěšila? Stálo Ti to za napsání 7 řádků a dost jsem si z nich vzal, díky.
j@new: Každý vnímáme jinak, často se zamýšlím, jakou formu si zvolím, někdy mám nutkání k více verzím, záleží, jak cítím... Díky
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
@jardaJJ napsal:
budu asi jedinej, kdo tomu zpracování nezatleská
ale podle mýho to rýmování mi výslednej dojem trochu pokazilo @newivo napsal:
Takhle nějak si představuji poezii angažovanou, bez frází a vypočítavosti.
Jediný problém mám s posledním řádkem, volil bych asi nadčasovější vyústění. V každém z těchto komentů je něco, co vystihuje můj vjem. Od Iva bych si vzala to slovo o angažované poezii ve smyslu zasadit se alespoň slovem v souznění nad bolestí kterou vnímáš jako tlak do světa, ovšem hned bez vytáček do kontextu s nadčasovějším vyústěním, neboť poetismus Tvých řádků náladě škodí, odvádí pozornost. Zní mi jako špatná báseň o lásce. Něco jako prožils, ale nepředal. Následně o absenci potlesku od Jardy. Jo a ta verze ve volný je fakticky o něco lepčejší.:| No, nepotěšila jsem Tě, já vim. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Líbí se mi obě. Resp., z té publikované první dvě strofy, ta druhá celá. A že by měla uzrát? Možná. Nedokážu posoudit, zralou jsem ji nečetla. :) Jsou prostě každá jiná.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
zverejnena basen je velmi vypracovana, ta v komentari se mi presto libi trochu vic... neni tak komplikovana a pusobi bezprostredneji
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Já Tě nechtěl přesvědčovat, spíš Ti zprostředkovat nějakej dojem, co Ti to vázaný nedalo...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jasně, tohle bylo, jak mi přinesla slina - chtěl jsem, abys z toho něco měl, tak snad se trochu povedlo...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pod rozšlapanými obroučkami
slzel fjord
kameny se postavily do pozoru,
ne z úcty,
jen tak ustrnuly
s očima upřenýma někam na moře
Jakoby čekaly, že z pěny přijde
ta cizinka z Jihu
Nepřišla
Z hostiny zbyly jen zvratky a hleny
do třísek se někdo úzkostlivě pokoušel zabodnout
osten něhy
Kroupy se snášely v nesnesitelných rojích
dopadaly
hubily
jenom ne tát
Proč se trhají pupeny, tati?
To aby jsme si vážili květů
A mami, proč ...
Neplač, povím ti pohádku o mořské víle
Komfort zmatku byl dávno vybrakován
jen metronom zběsilosti
bubnoval mechanicky
rytmem magnetofonové desky
Byl čas jít spát
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jardo: Asi chápu, u některých témat člověka jakákoli pomyslná uzamčenost může apriori rušit, i když si ji třeba hned neuvědomí, dík za komentář
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
..
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Také se těmito otázkami zabývám. Věřím v naději...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
..kdy skončí to, co právě začíná? Až všechny můry spálí plamen lásky? Až zbraně budou jen rekvizitami historických her? Až všichni lidé budou básníky...?
Obávám se, že nikdy.
|
|
|
|
