|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Mraky na dně apatie
S úsměvem stroje, který na displeji
stvrzuje všemi chtěný čas,
osud jí projel, ještě teď se chvějí
ti, jež bil k zemi bez příkras
Z výrazu zmizel patron sebejistých,
jednotkou štvance bývá zmar,
zalévá svízel, přitom trhá listy
jako kus žvance, jako cár
Mraky, co na dno poutá apatie,
vydechnou z duhy pestrý svět,
všechny sny zvadnou, skrytá úzkost sryje
„já“ někým druhým. Bez diet
Vždy když strach citům vinu ordinuje
a touhu utéct zhatí zvyk
nehnout se z bytu, kde se rodí sluje,
tam se pak štulec zakřiví
Uzamkla vzpouru nejspíš do garáže,
toužila vymést bludný kruh,
kárána pro vrub nechala se srážet
duševní incest, cudný bůh
Léta Páně 2011, dne 18.8. věnováno autorem
Marek
|
|
|
|
|
|
|
|
Cinda: Řekl bych, že duševní týrání je svým způsobem horší než to fyzické. Bere sebeúctu a sebedůvěru, ponižuje člověka na úroveň věci...
Janewe: Díky
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
cestina na vysoke urovni :)... obsah jsem pochopila az z komentaru, ale to neni tvoje chyba
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
na to aby člověk snášel to, co ona musí být buď totálně submisivní nebo nějakým způsobem zakomplexovanej, ustrašenej a asi i hodně zamilovanej, jinak to nechápu... ale jedno vím, duševní násilí je kolikrát stejný jako to tělesný, jen ty modřiny po něm okolí nevidí.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Newivo: Ano, přesně, o ní se ví, ale na mnoho jiných dopadají rány a slova anonymně a jen stěny tuší...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Má mnohem širší záběr než jako pouhá připomínka tragédie spisovatelky, kterou jsem předtím znal sotva podle jména. A o to tady zřejmě šlo v první řadě. Jak píšeš... "odraz doby" a taky její znamení.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Marto - ono je to věnováno všem bezejmenným, co si tím procházejí, S. M. je jen zastřešuje...
Je to smutné...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Vždy když strach citům vinu ordinuje
a touhu utéct zhatí zvyk
nehnout se z bytu, kde se rodí sluje,
tam se pak štulec zakřiví
..toto pre mňa najvýrečnejšie..a netýka sa len jednej bezvýsledne vzdorujúcej
/priznám sa najprv som si musela niečo o pani S.M. prečítať..smutné../
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
JC: nazval jsi to přesně: "uvědomění si apatie, která vzbuzuje bezvýsledný vzdor"...
Díky
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Hanko: Jsem rád, že přestože to není Tvůj šálek, tak jsi se zastavila a napsala.
Evo: Ponoříš-li se, těší mě to, snad si jen neodneseš moc depresivna, to bych zase nerad...
Mějte se krásně :-)))
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Já v tom až tak apatii nevidím, spíše uvědoměni si apatie, která vzbuzuje bezvýsledný vzdor.
Formu díha hodnotím vysoko!!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
já vím že ty často reaguješ na okolní svět a dění v něm.. i na mne to bývají těžké věci - já ten typ tvorby.. myslím obsahově.. (formu zvládáš skvěle) nemusím - jsem na tom asi jako jarda.. nebo hodně podobně
a odmítám si do sebe pouštět víc negativna než musím - ani zprávy nesleduju od té doby co jsem byla těhotná a hlavně pak od porodu - píšu teda zcela "egoisticky"
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Irem:
Díky, vážím si toho a jsem rád, že něco z toho na Tebe zapůsobilo. Asi tam dál už je to hodně provázáno mou subjektivitou, zatím nejsem asi schopen odstupu... Dík
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
První strofa tedy stojí za to.
Dál už to není tak úplně můj šálek kávy - snad je to výsledným dojmem sebestředné stylizace a trochu účelové šroubovanosti vyjádření. Ale ten začátek se podle mě vydařil velice.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Vorona: díky.
Je to můj odraz doby a odraz doby ve mně...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Víš, Jardo, já to mám chvíli tak, že se snažím zachycovat svý průniky do okolního světa, a chvíli naopak. Myslím, že obojí je asi dobré prostřídat, aneb platí osvědčené modro, že všeho moc škodí...
U mě se střídá elán s únavou, ale snažím se únavě (pro mě něco jako rezignace) nepodlehnout...
|
|
|
|
